| Státní závěrečná zkouška začíná obhajobou diplomové práce, v jejímž rámci student prezentuje zadaný problém a stanovené cíle diplomové práce, zhodnocuje současný stav poznání, charakterizuje metody a postupy použité v diplomové práci, formuluje výsledky analýzy sledovaného problému, které následně vyhodnocuje a případně k nim vyjadřuje svůj postoj v kontextu zadaného tématu diplomové práce. Následuje hodnocení diplomové práce vedoucím a oponenty práce, student má následně možnost se k hodnocení vyjádřit, přičemž student zodpovídá doplňující otázky. Na obhajobu diplomové práce navazuje ověřování znalostí ze studijního programu formou odborné diskuze. V rámci odborné diskuze je ověřováno, zda znalosti studenta odpovídají profilu absolventa studijního programu a současně zda je student schopen propojovat získané znalosti (zejména z okruhů uvedených níže) s tématem své diplomové práce nebo mezi sebou navzájem a aplikovat je na řešení praktických problémů v oblastech studijního programu.
Státní závěrečná zkouška bude v rámci odborné diskuze ověřovat znalosti a jejich vztahy zejména z následujících okruhů:
Část bankovnictví a pojišťovnictví
1. Bankovní bilance a výkazu zisku a ztrát, vysvětlení obsahu jednotlivých položek, základní ukazatele z bilance a výkazu zisku ztrát.
2. Úrokové, měnové a tržní riziko, jeho podstata, faktory, které ho ovlivňují, přístupy k měření a řízení.
3. Podstata základních variant finančních derivátů (forwardy, futures, swapy, opce), možnosti jejich praktického využití, výhody a rizika s nimi spojená, faktory ovlivňující jejich cenu.
4. Likvidita, její podstata, princip řízení likvidity, zhodnocení faktorů, které jí determinují.
5. Úvěrové riziko, jeho podstata, faktory ovlivňující jeho výši, nástroje řízení.
6. Kapitálové riziko, jeho podstata, faktory, které ho determinují; význam kapitálu a podstata kapitálové přiměřenosti.
7. Druhy a charakteristiky investičních instrumentů (dluhové cenné papíry, akcie, instrumenty kolektivního investování, deriváty, investiční certifikáty, nemovitosti, drahé kovy).
8. Investiční teorie a jejich aplikace při investování na finančních trzích.
9. Teorie kapitálového trhu a jejich praktické využití.
10. Podstata akciových analýz a jejich aplikace při analýze vývoje na akciových trzích.
11. Investování na finančních trzích včetně mezinárodního investování, zhodnocení rizik.
12. Teorie portfolia a jejich praktická aplikace, hodnocení výkonnosti portfolia.
13. Investiční management v současných podmínkách.
14. Risk management poskytovatelů investičních služeb (identifikace rizik investičních firem a správců aktiv a jejich řízení, corporate governance).
15. Úloha pojištění v procesu risk managementu, pojištění a alternativní nástroje přenosu rizika.
16. Vzájemné vazby pojistného trhu na další součásti finančního trhu, hlavní vývojové trendy na světových pojistných trzích.
17. Kalkulace pojistného, specifika pro životní a neživotní pojištění.
18. Možnosti využití produktů životního pojištění, jejich aktuální význam, riziková a rezervotvorná pojištění, kapitálové a investiční životní pojištění, univerzální životní pojištění.
19. Produkty neživotního pojištění a jejich využití jak pro sektor občanů, tak i pro podnikatelský sektor.
20. Ekonomika pojišťovnictví, podnikatelská rizika pojišťovny, solventnost pojišťoven, zajištění, technické rezervy.
Část monetární ekonomie
1. Položky bilance centrální banky a jejich vzájemné vazby. Vliv kvantitativního uvolňování. Vývojové trendy v bilanci České národní banky, příčiny vzniku její kumulované ztráty.
2. Základní způsoby emise peněz centrální bankou a obchodními bankami. Kritika koncepce peněžního multiplikátoru a příčiny jeho (ne)stability.
3. Cílování inflace, funkční vztahy ve strukturálním modelu, repo sazba ČNB a úrokový transmisní mechanismus při cílování inflace.
4. Inflace a její měření. Poptávkové a nabídkové inflační impulsy. Keynesovské a monetaristické pojetí inflace. Pojetí inflace v modelech cílování inflace. Dopady inflace na ekonomické subjekty.
5. Měnová integrace České republiky do Evropské měnové unie z pohledu nominálního a reálného konvergenčního procesu. Výnosy a náklady vstupu do EMU (problematika asymetrických šoků).
6. Analytický význam sald platební bilance a jejich vztah k investiční pozici země. Vazba těchto sald na vnější a vnitřní rovnováhu ekonomiky. Základní vývojové trendy sald v platební bilanci České republiky.
7. Výhody a nevýhody základních forem pevných a pohyblivých měnových kurzů. Účinnost devizových intervencí a vliv úrokové politiky centrální banky. Systém měnového kurzu v České republice.
8. Teorie parity kupní síle a modely reálného rovnovážného kurzu. Reálný měnový kurz a jeho vývoj po roce 1993.
9. Význam kryté a nekryté úrokové parity z pohledu fundamentální analýzy pohybu měnového kurzu. Změna repo sazby České národní banky a její možné dopady na spotový a forwardový kurz.
10. Obnovení rovnováhy běžného účtu v systému pevného měnového kurzu. Náklady vyrovnání, význam parametru mezního sklonu k importu. Problém obnovení rovnováhy běžného účtu v Evropské měnové unii.
11. Role měnového kurzu při obnovování rovnováhy běžného účtu. Význam poptávkových elasticit v zahraničním obchodě. Náklady odstranění deficitu běžného účtu prostřednictvím depreciace (devalvace).
12. Srovnání finanční, hospodářské, a měnové krize z hlediska příčin a reakce centrální banky. Možnosti předpovídání měnových krizí.
13. Kotování forwardového kurzu a jeho využití při prognózování vývoje budoucích spotových kurzů. Předpoklady „dokonalé“ či „nevychýlené“ prognózy.
14. Řízení likvidity bankovního sektoru a konvenční a nekonvenční nástroje měnové politiky.
15. Měnová rozhodnutí centrální banky a výnosová křivka na peněžním trhu.
16. Ekonomické a regulatorní pojetí kapitálu, likvidity a financování bank a řízení úrokové marže bank
17. Modelování základních makroekonomických veličin ve vztahu k měnové politice (model IS-LM, Caganovy modely, neoklasický model celkové rovnováhy a modely nové keynesovské ekonomie).
18. Makroekonomické důsledky politiky nulových úrokových sazeb a nekonvenčních měnových politik.
19. Ekonomické příčiny a dopady růstu zadlužení a globálních příjmových a majetkových nerovností v otevřené ekonomice.
20. „Nový koncensus“ jako koncepční východisko k cílování inflace v prostředí cenových rigidit a asymetrie informací. |