| Státní závěrečná zkouška začíná obhajobou bakalářské práce, v jejímž rámci student prezentuje sledovaný problém a stanovené cíle bakalářské práce, ve stručné podobě zhodnocuje současný stav poznání, charakterizuje metody a postupy použité v bakalářské práci, představuje odborný rozbor sledovaného problému a formuluje vlastní závěry bakalářské práce. Následuje hodnocení bakalářské práce vedoucím a oponenty práce, student má následně možnost se k hodnocení vyjádřit, přičemž student zodpovídá doplňující otázky. Na obhajobu bakalářské práce navazuje ověřování znalostí ze studijního programu formou odborné diskuze. V rámci odborné diskuze je ověřováno, zda znalosti studenta odpovídají profilu absolventa studijního programu a současně zda je student schopen propojovat získané znalosti (zejména z okruhů uvedených níže) s tématem své bakalářské práce nebo mezi sebou navzájem a aplikovat je na řešení praktických problémů v oblastech studijního programu.
Státní závěrečná zkouška bude v rámci odborné diskuze ověřovat znalosti a jejich vztahy zejména z následujících okruhů:
1. Úvěrové riziko, jeho podstata a význam. Obecné vymezení metod využívaných v bankovnictví při řízení rizik.
2. Projevy tržních selhání ve finančním prostoru. Informační asymetrie. Podstata morálního hazardu a jeho jevové formy v bankovnictví. Systém pojištění pohledávek z vkladů.
3. Ochrana bankovního klienta v jednotlivých oblastech bankovních aktivit. Finanční arbitr a jeho postavení v českém bankovnictví. Informační povinnost českých bank. Transparentnost a její význam v komunikaci mezi klientem a bankou. Bankovní tajemství. Postupy proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.
4. Význam konceptu kapitálové přiměřenosti při řízení rizik, jeho vývoj a aktuální podoba (Basel III). Solventnost banky a význam kapitálu v bankovním managementu. Operační riziko a jeho řízení.
5. Produktový a klientský model v bankovnictví. Vztahy mezi bankou a klientem a jejich průmět v jednotlivých produktových skupinách (produkty sloužící k investování, k zajištění financování, k realizaci platebního styku).
6. Význam bank a dalších úvěrových institucí v českém finančním systému. Banka jako akciová společnost. Vstup do bankovnictví a koncept jednotné evropské bankovní licence.
7. Fungování českého mezibankovního trhu (instrumenty a úrokové sazby). Riziko likvidity a jeho řízení. Operace realizované Českou národní bankou s komerčními bankami.
8. Organizace platebního styku. Platební systémy. Úprava platebního styku v českém bankovnictví. Charakteristika platebních nástrojů a jejich význam.
9. Bilance obchodní banky a její vazby na bilanci centrální banky. Zachycení jednotlivých bankovních operací v bankovní bilanci. Obsah a význam podrozvahy. Postupy používané při hodnocení bank.
10. Činnost centrální banky v tržní ekonomice (položky bilance centrální banky a jejich vazby, nástroje měnové politiky centrální banky, základní vývojové charakteristiky bilance ČNB, příčiny kumulované ztráty ČNB). Problematika samostatnosti centrální banky.
11. Systém regulace a dohledu bank (jeho vymezení, důvody existence, cíle, argumenty proti regulaci a dohledu bank, modely institucionálního uspořádání a základní způsoby regulace a dohledu bank, základní součásti – podmínky vstupu, povinnosti, pojištění vkladů, věřitel poslední instance).
12. Systémy měnových kursů a faktory určující jejich klasifikaci (výhody a nevýhody jednotlivých systémů z pohledu malé otevřené ekonomiky, devizové intervence centrální banky a jejich role v jednotlivých systémech).
13. Možnosti a význam fundamentální a technické analýzy při předpovídání budoucího vývoje měnových kursů (vysvětlující proměnné, délka predikce, vliv na stabilitu měnových kursů, vztah k teorii efektivních trhů).
14. Srovnání devizových operací spot, forward, futures, options a swap (způsob a místo obchodování, obrat, standardizace, splatnost, porovnání výhod a nevýhod z pohledu klienta, arbitráž, spekulace a zajištění).
15. Riziko z pohledu pojistné teorie, členění rizik a dopady do podoby pojistných produktů.
16. Klasifikace komerčního pojištění, kritéria členění a dopady do konstrukce pojistných produktů (obnosová x škodová, rezervotvorná x riziková, povinná x dobrovolná, životní x neživotní).
17. Cena pojištění, struktura ceny, rozdíly v přístupech k ceně životních a neživotních pojištění.
18. Pojišťovnictví, struktura pojišťovnictví, pojišťovny a jejich podoba, pojišťovací zprostředkovatelé, jejich role a zaměření činnosti. Finanční hospodaření pojišťoven, rizika v činnosti pojišťovny, solventnost pojišťovny.
19. Regulace pojišťovnictví v rámci Evropské unie a České republiky. Legislativa v pojišťovnictví, jednotlivé oblasti pojišťovací legislativy, státní dohled v pojišťovnictví, jeho činnost a zaměření.
20. Životní pojištění, vývojové trendy v rámci životního pojištění, přístup státu k životnímu pojištění, struktura životního pojištění na trhu ČR. Neživotní pojištění, jednotlivá odvětví neživotního pojištění, jejich specifika, vývoj ve struktuře neživotního pojištění.
21. Technické rezervy pojišťoven, rozdíly role technických rezerv v životních a neživotních pojištěních, investování technických rezerv pojišťoven.
22. Možné metody dělení rizik mezi pojišťovacími institucemi – zajištění, soupojištění, pojišťovací pooly. Jejich význam a uplatnění. Zajištění, význam z hlediska činnosti pojišťovny fakultativní a obligatorní, proporcionální a neproporcionální, finanční zajištění.
23. Vývojové trendy na pojistných trzích, význam pojišťovnictví v ekonomice, faktory ovlivňující pojišťovnictví, dlouhodobé tendence ve vývoji na pojistných trzích, na českém pojistném trhu. |